Lovci-sběrači a příchozí první zemědělci žili ve střední Evropě souběžně po více než 2,000 let

10/10/2013 Universität Mainz

Ještě před 5,000 lety existovaly ve střední Evropě pravěké paralelní společnosti / Geny lovců-sběračů nalezeny i u současných Evropanů

Původní lovci-sběrači a příchozí farmáři obývali střední Evropu paralelně po více než 2,000 let, a to sice až do doby, než lovecko-sběračské komunity vymřely nebo přešly na zemědělský způsob života. Tyto výsledky pochází ze studie Antropologického institutu Univerzity Johanna Gutenberga v Mohuči (JGU Mainz), která byla právě publikována v prestižním vědeckém časopise Science. V rámci této studie analyzoval tým vedený profesorem Joachimem Burgerem kosterní nálezy z jeskyně 'Blätterhöhle' nedaleko Hagenu v Německu, kde byli pohřbeni jedinci z obou komunit. "Všeobecně se předpokládá, že středoevropští lovci-sběrači zmizeli brzy po příchodu zemědělsky se živících obyvatel. Ve skutečnosti si potomci mezolitických obyvatel udrželi svůj způsob života lovců-sběračů a žili soubežně s příchozími zemědělci," říká hlavní autorka studie doktorka Ruth Bollonginová. "Lovecko-sběračský způsob života tak vymizel ve střední Evropě teprve před 5,000 lety."

Potomci prvních anatomicky moderních lidí žili v Evropě před 10,000 lety na konci poslední doby ledové a začátku současné teplejší periody. Živili se lovením a sbíráním divokých trav, ovoce a kořenových hlíz. První doklady usedlého zemědělského života se ve střední Evropě objevují asi před 7,500 lety. Již dříve tým mohučského antropologa Joachima Burgera díky archaické DNA z kosterních pozůstatků dokázal, že první středoevropští farmáři nejsou potomci těchto lovců-sběračů, ale že jde spíše o novou, do střední Evropy migrující populaci.

Nebylo však příliš známo, jaký byl vztah těchto příchozích zemědělců a původních místních obyvatel. Mohučští antropologové nyní ukázali, že tyto skupiny udržovaly těsný kontakt po tisíce let, a to včetně sdílení jedné jeskyně pro uložení svých pozůstalých. Protože se lovecko-sběračské ženy někdy přivdávaly do zemědělských komunit, bylo

možné jejich vzájemný kontakt detekovat i na genetické úrovni. Zato žádné zemědělské genetické linie nebyly nalezeny u skupiny lovců-sběračů. "Tento model je známý z řady etnografických studií. Pro zemědělské ženy znamenalo přivdání se do lovecké komunity snížení sociálního statutu. Dalším důvodem pro tento genetický signál může být také vyšší porodnost mezi zemědělci," vysvětluje profesor Burger.

Jeho mezinárodní paleogenetický tým, který se letos přestěhoval do nové ultra sterilní paleogenetické laboratoře Antropologického institutu mohučské univerzity, je jedním z předních svého typu. Pro tuto studii byla extrahována DNA získaná z kosterních pozůstatků nalezených ve vestfálské jeskyni 'Blätterhöhle', kde byly výkopové práce vedeny berlínským archeologem Jörgem Orschiedtem. Jde o jeden ze vzácných dokladů přetrvávající přítomnosti lovců-sběračů v období před 5,000 lety.

Mohučští badatelé si dlouho nevěděli se svými výsledky rady. "Až izotopová analýza provedená kanadskými kolegy nám umožnila obě skupiny identifikovat a zkoumat tak jejich vzajemný vztah," říká Zuzana Fajkošová z místního vědeckého týmu. Právě tato analýza totiž ukázala, že ve střední a severní Evropě žili i před 5,000 lety lidé s velmi specializovanou lovecko-sběračskou stravou, která byla mimo jiné založena na rybách.

Tým také zkoumal, do jaké míry se obě skupiny podílely na genetickém pozadí současných Evropanů. Adam Powell, matematik a specialista JGU Mainz na demografické modelování vysvětluje: "Přestože ani lovce-sběrače, ani zemědělce nemůžeme považovat za jednoznačné předky dnešních Evropanů, právě smísením těchto dvou skupin mohli vzniknout přímí předci současných evropských populací."

Současné důkazy tedy nasvědčují tomu, že lovecko-sběračský způsob života vymizel ve střední Evropě teprve před pouhými 5,000 lety. Bylo to zemědělství a lov, co se stalo zdrojem obživy na následující tisíciletí. Někteří pravěcí zemědělci však byli potomky původních lovců-sběračů, a tak je možné najit i jejich genetickou stopu u současných Středoevropanů.

Full bibliographic information


Ruth Bollongino et al., 2000 Years of Parallel Societies in Stone Age Central Europe, Science, 11 October 2013
Attached files
  • 10_anthropologie_palaeogenetik_labor.jpg

Other content in...

Categories

Keywords